Zástupci Prahy 5 a další pozvaní hosté položili ve čtvrtek 25. června věnce a květiny k pomníku doktorky Milady Horákové před kostelem Českobratrské církve evangelické na Smíchově. Pietní akt uspořádala městská část u příležitosti 76 let od justiční vraždy této statečné ženy.
„Scházíme se dnes u pomníku Milady Horákové, abychom uctili památku ženy, která se stala symbolem odvahy, věrnosti pravdě a služby své zemi,“ uvedl starosta Lukáš Herold (ODS) s tím, že její smrt byla útokem na svobodu, spravedlnost a lidskou důstojnost. I proto se den její smrti stal Dnem památky obětí komunistického režimu.
Právě v těchto dnech si připomínáme také osud Ležáků, které nacisté před čtyřiaosmdesáti lety vyhladili z povrchu zemského. V té souvislosti zmínil nedávná slova historika a kněze Tomáše Petráčka, že bychom se neměli považovat za bezmocné. Že zlo, které postihlo Ležáky, stejně jako zlo, které připravilo o život Miladu Horákovou a tisíce dalších obětí totalitních režimů, nevzniklo samo od sebe. Způsobili je lidé, kteří druhým lidem upřeli jejich hodnotu, důstojnost a právo na život.
Z Heroldových úst zazněla také prosba, která je aktuální i dnes. Abychom byli bdělí vůči okamžikům, kdy jsou lidé ponižováni, vylučováni nebo posuzováni podle svého původu, víry či přesvědčení. „Ať je nám odkaz Milady Horákové i památka Ležáků trvalou připomínkou toho, že svoboda není samozřejmost. Že demokracie potřebuje naši péči. A že lidská důstojnost musí stát vždy na prvním místě,“ uvedl.
„Stojíme u pomníku Milady Horákové, která nejenom chtěla, ale hlavně mohla přinést ještě mnoho dobrého. Mohla nám výrazně prospět. Jenomže neúprosná ruka politiky, ideologie a lidské nenávisti přerušila její úsilí,“ uvedl mj. 1. místostarosta Petr Lachnit (ANO)
„Umírala bez nenávisti, jak zněla její poslední slova, protože věřila, že její oběť není zbytečná. My teď musíme prokázat, že zbytečná nebyla. Svou odvahou, svou láskou k zemi, která je nám domovem, a především svým charakterem,“ pokračoval.
Byť my dnes podle něj neriskujeme zdaleka tolik, přesto u nás často vítězí pohodlnost, snaha nepřidělávat si zbytečné starosti a zbytečné nepřátele. „Myslím, že bychom nejlépe uctili památku doktorky Horákové tím, že až budeme odcházet z tohoto pietního aktu, zamyslíme se, zda přece jenom nemáme být statečnější tváří v tvář nepravostem, lžím, podvodům.,“ nabádal.
Kamil Nedvědický, 1. náměstek z Ústavu pro studium totálních režimů konstatoval, že pietní akt vedle osudů všech obětí komunistického zla, připomínáme také velice důležitý fakt, že za zločiny komunistického režimu nebyl nikdo nikdy potrestán. Přitom nepotrestané zlo plodí další zlo. Proto je naprosto nezbytné také odhalili tváře pachatelů „Jsem velmi rád že v Ústavu pro studium totalitních režimů nyní ve spolupráci s Úřadem dokumentace a vyšetřování zločinů komunismu děláme krok k tomu, abychom i mladým ukázali, kdo byli ti pachatelé,“ zmínil. Upozornil, že je třeba dávat si pozor, aby se nějakým nenápadným způsobem nevrátily doby, kdy justiční procesy představují pouhou frašku.
„Pro Českou obec sokolskou zůstane Milada Horáková navždy nositelkou ideálu demokracie a humanity, tedy stejných ideálů, za které umíraly tisíce našich bratrů a sester v protinacistickém a protikomunistickém odboji,“ upozornila 1.místostarostka České obce sokolské Kamila Šrolerové.
Kryštof Zeman z Muzea paměti XX. století pak zmínil svou sérii přednášek pro školy na téma tzv. hradčanského domečku, vyšetřovací věznice, která byla symbolem toho nejhoršího, co se u nás odehrávalo během gottwaldovsko – stalinského teroru. „Studenti mě zaplavili vlnou dotazů! Nevěřte tomu, když se říká, že mladé lidi historie nebaví, nezajímá. Jsou výborní a obrovskou nadějí do budoucna,“ poznamenal.
Farář Českobratrské církve evangelické Jonatan Hudec přiznal, že docela s velkými obavami sleduje vývoj kolem veřejnosprávních médií, jejichž nezávislost a svoboda se zdají být z nejvyšších pater naší politické reprezentace podrývány. .Pokračoval tím, že 50. léta představují jednu z nejtemnějších kapitol historie československé žurnalistiky. „Média sloužila během vykonstruovaného procesu jako hlavní nástroj komunistické propagandy,“ doplnil. „Pravda občas poražena bývá. Už bible ale ví, že bez pravdy hrozí lidským společnostem zkázonosný chaos. Dobrou zprávou je, že pravda nakonec vyjde najevo,“ ujistil než pozval ke krátké modlitbě
Na závěr zazněla vojenská večerka v podání Vincenta Svobody ze Základní umělecké školy Popelka.
Foto Praha 5, Jindřich Mynařík
Fotogalerie
