Myslivci hlásí více než sto ulovených divočáků

Lov přemnožených divokých prasat v honitbě, kterou obhospodařuje MS Řeporyje, pokračuje. „V právě probíhajícím mysliveckém hospodářském roku – od 1. 4. 2025 do 31. 3. 2026 – jsme do dnešního dne ulovili v honitbě i mimo ni 114 kusů černé zvěře. Za stejnou dobu v oblasti Košíř a Jinonické na nehonebních pozemcích to bylo 23 kusů a z toho devět samic,“ shrnul aktuální čísla předseda MS Řeporyje František Čuba.

Na hojně vyskytující se divočáky pohybující se i mezi paneláky upozorňovali lidé například na Barrandově, v přírodním parku Košíře–Motol, Prokopském údolí nebo údolí Motolského potoka. Proto se do boje proti nim rozhodla zapojit i Praha 5. Myslivcům od loňského podzimu nabízí za každý odlovený kus 1000 korun.

„Situace byla naprosto neúnosná. Proto jsem už loni začal jednat s myslivci. Dohodli jsme se na finanční odměně, věci se konečně začaly hýbat,“ uvedl starosta Lukáš Herold (ODS). Městská část ve spolupráci s místními mysliveckými spolky proto podporuje cílený a odborně vedený odlov, který je v současnosti jediným účinným nástrojem regulace populace černé zvěře v lokalitě. „Oceňujeme práci myslivců a jejich nasazení,“ doplnil starosta.

V posledních letech míří lovecké aktivity více do lokalit, na které upozorňuje lidé. Pro tyto účely myslivci zřídili adresu divocacivpraze@seznam.cz.

Bachyně může mít obvykle od čtyři až deset selat. „Kdybychom si vzali koeficient očekávané produkce z vyhlášky ministerstva zemědělství, tedy přírůstek 3,2 mladých selat od jedné bachyně, vyjde nám, že se v roce 2026 nenarodí, podle tabulkových hodnot, ve zmíněné lokalitě 29 selat. Což je již významný ukazatel našeho snažení,“ upozornil Čuba.

Ze statistik myslivců ale vyplývá, že se na sledovaném území v průměru rodí šest selat. „Když si to vynásobíme, dostaneme se k číslu 54. A to už je pořádná porce! Pokud bychom nelovili, možná by se už napřesrok proháněli divočáci v metru,“ poznamenal s nadsázkou. Divočáci ale nezmizí mávnutím čarovného proutku ze dne na den. „Veřejnost musí být trpělivá, stejně jako my myslivci při lovu,“ řekl.

„Samozřejmě víme, že lidská společnost je rozmanitá. Jsou lidé, kteří na svých pozemcích černou zvěř nechtějí a žádají nás stůj co stůj, abychom je nevítaných návštěvníků zbavili. Ale jsou i skupiny lidí, kteří nás nazývají vrahy a jsou proti jakémukoliv druhu lovu. Naše činnost tedy není jen o tom, že si plníme mrazáky zvěří, která žije na soukromých, obecních nebo státních pozemcích, ale každý z nás, který se pohybuje s flintou v ruce na veřejném prostranství, musí také při styku z veřejností přednést i něco z psychologie, aby přesvědčil kolemjdoucí, proč má naše činnost smysl,“ dodal Čuba, jehož trápí počínání vandalů,kteří ničí myslivecká zařízení pro lov a sabotují jejich činnosti.