Devadesáté narozeniny oslavil v úterý Mardirossian Hayk ze Smíchova. Domů mu přišel pogratulovat 1. místostarosta Prahy 5 Petr Lachnit (ANO), který má v gesci sociální věci. Popřál mu hodně zdraví a předal dárkový balíček. „My spíš chodíme k ženám, ty jsou dlouhověké. Muži, to je výjimka,“ ocenil.
Mardirossian Hayk a místostarosta Petr Lachnit , foto Praha 5
„Zatím to jde, nestěžuju si,“ reagoval čiperný oslavenec na poznámku, že je ve vynikající kondici. Recept na dlouhověkost? „Žiju poměrně skromně, zdravě,“ poznamenal. „Zdravě, do té doby, než nastala přestavba domu, tak byl v klidu. Jak začala, a trvá už druhý rok, jsou to nervy,“ vyprávěla sousedka, která Haykovi vypomáhá. „Se sousedy tady máme vynikající vztahy,“ chválila si.
Předci jubilanta pocházejí z Arménie. Do Čech přišel už jeho pradědeček. Tatínek vystudoval u profesora Bedřicha Hrozného, jenž rozluštil klínové písmo Chetitů a položil základy chetitologie. „Tatínek byl odborník na klínopis. Před válkou dělal na vykopávkách v Egyptě, tam jsem se narodil. Byl mi rok a přijeli jsme sem,“ vyprávěl.
Mardirossian Hayk vystudoval FAMU, mezi jeho profesory patřil Milan Kundera nebo Otakar Vávra. Filmu se věnoval celý život, natáčel hlavně dokumenty o umění. Jeho studentský snímek Fuga na černých klávesách zvítězil v roce 1966 na 1. světovém festivalu černošského umění v Senegalu, rok před tím bodoval na Mezinárodním kulturním festivalu Marseille. Později pracoval pro německý deník jako reportér. Má dceru a vnučku. V Praze 5 žije od 70. let.
Prozradil, že se snaží se být stále aktivní, rád se například činí na zahradě, na níž má výhled ze svého bytu. „Pěstuji jenom kytky. Měl jsem krásnou skalku, ale zrušil jsem ji. Dá to hrozně práce, musíte pořád plít a zalévat. Místo ní jsem vysadil jen konifery,“ líčil muž, který se v dětství stýkal s básníkem Jaroslavem Seifertem, kritikem A. M. Píšou nebo vydavatelem B. M. Klikou. „Otec měl zajímavou profesi, scházeli se u nás jednou týdně, měli jsme tu altán, chodili k nám na víno,“ usmíval se Mardirossian Hayk.
