Do poloviny září si zájemci můžou prohlédnout výjimečnou výstavu Příběh rodu Havlových, která před kostelem sv. Václava na Smíchově mapuje vzestupy a pády rodiny Havlových v průběhu tří století.
Lukáš Herold (vlevo) a Pavel Fabini na zahájení výstavy, foto Praha 5
V říjnu letošního roku si připomínáme 90 let od narození Václava Havla, dramatika a státníka, posledního československého prezidenta a prvního prezidenta České republiky. Ke kulatému výročí proto výzkumný tým společnosti České archivy (Czech Archives), vedený Pavlem Fabinim, provedl rešerše mapující historii rodu Havlových. Vznikla unikátní venkovní putovní výstava, která přibližuje zásadní momenty ze života představitelů jednotlivých generací této rodiny od 17. do 20. století.
Výstava začala středeční vernisáží. „Pro mě je to něco osvěžujícího, co mi doplní vzdělání. Nevěděl jsem třeba o tom, že tady stály Havlovy mlýny,“ poznamenal starosta Lukáš Herold (ODS) na slavnostním zahájení. Autorům poděkoval za to, že projekt přichystali. Těší se na další Fabiniho počiny. Ten slibuje knihu o rodu Havlových. „Moc se těším a rád si ji přečtu,“ dodal starosta.
Panely stojí před kostelem sv. Václava, foto Praha 5
Fabini uvedl, že nápad uspořádat výstavu se zrodil před dvěma lety. „Vyptávaly se nás různé instituce, zda nevíme, odkud rod Havlových pochází. Kolovaly různé fámy, že z Košíř, a že zde žili na počátku 18. století. Tak to bylo zaznamenáno i ve vzpomínkách Václava Mária Havla, otce prezidenta, ale nikomu se to nepodařilo prokázat,“ připomněl historik.
Proto se to s kolegy rozhodl prověřit. Rozsáhlý průzkum trval dva roky. Nakonec se týmu podařilo dopátrat, jak to bylo ve skutečnosti. „Pocházeli z jiného místa. Odkud? To se dočtete na panelech,“ upozornil a poděkoval městské části za podporu při organizaci výstavy, institucím, které zapůjčily materiály, i rodině Havlových.
Přijít můžete do poloviny září, foto Praha 5
Rodina přišla na Smíchov ze severovýchodních Čech. Tady vybudovali svoje velké první rodové sídlo a rozjeli podnikání. Havlovy mlýny vyrostly poblíž dnešního Jiráskova mostu. Pozdější generace se proslavila zejména budováním zahraní čtvrti na Barrandově a filmových ateliérů.
Bádání podle Fabiniho nebylo vůbec jednoduché. „Šlo o tisíce různých dokumentů, které jsme museli nejdřív najít, a když jsme je našli, projít, přeložit. Jezdili jsme všude po republice, něco máme z Vídně,“ líčil a prozradil, že i jeho některé zjištěné skutečnosti překvapily.
„Kromě Havlů, kteří na Smíchově začali podnikat, tu podnikali také Schwarzenbergerové, takže aniž by to Václav Havel a Karel Schwarzenberg věděli, už jejich předci se setkali. Ale nebylo to v pozitivním módu, jako za Václava a Karla, tehdy byli konkurenty. Jan Adolf Schwarzenberg postavil v lokalitě na Knížecí první parní mlýn u nás, a tím kompletně zlikvidoval konkurenci. Havlovi museli tehdy prodat mlýn a odstěhovat se. Na společenském žebříčku klesly o několik stupňů,“ prozradil Fabini.
Putovní výstavu doprovodí přednášky, komentované vycházky. Jedna z nich se koná už ve čtvrtek 13. srpna od 17 hodin. Historik provede Zadní čtvrtí Barrandov. Sraz je na Kříženeckého náměstí. Na další se zájemci můžou těšit v září a pak v říjnu.
Fotogalerie
