Golf Club Praha patří k nejstarším svého druhu v Česku. Devítijamkové hřiště v Motole slaví v březnu sto let. Jeho premiérovým čestným předsedou byl Jan Masaryk, syn prvního českého prezidenta.
Dnešní podobu získalo hřiště známé především pro své výrazné členění v 70. letech minulého století. V areálu, který leží v Přírodním parku Košíře, nechybí kromě devítijamkového mistrovského hřiště plochy pro nácvik dlouhé hry (driving range), krátké hry (putting, chipping a bunker). Klub má letitou tradici ve výchově mladých golfistů v tréninkovém centru mládeže, které dosahuje výborných výsledků.
„Motolské hřiště je dnes důležitou součástí sportovního života naší městské části a místem, které nese silnou tradici. Jsem rád, že právě Praha 5 je domovem klubu s tak bohatou historií,“ uvedl starosta Lukáš Herold (ODS), který Golfu Clubu Praha do dalších let popřál mnoho sportovních úspěchů, spokojených členů i návštěvníků a stále stejnou atmosféru, která z motolského hřiště dělá výjimečné místo v metropoli.
„Jak říkal Švejk, člověk má být přímo odněkud. Já jsem z Motola. Stejně jako krásné zelené motolské golfové hřiště v mém sousedství. Jenom je o něco málo starší než já. Doufám, že mně přežije! Hřišti, jako svému motolskému sousedovi, přeji dalších sto let,“ doplnil 1. místostarosta Petr Lachnit (ANO).
„Když se 15. března 1926 sešla skupina vizionářů, aby založila Golf Club Praha, šlo o manifestaci určitého životního stylu. Pánové jako František Ringhoffer, Jan Masaryk či sir Clerc tehdy vdechli život prvnímu ryze českému golfovému klubu s ambicí vybudovat v srdci mladého Československa oázu gentlemanských principů a sportovní cti,“ připomněl za Golf Club Praha Dominik Kárník.
Sokolovna, která vyrostla na místě původní motolské klubovny, foto Pětka
V meziválečném období se klub stal hybnou silou českého golfu. Stál u zrodu České golfové federace a definoval standardy hry u nás. Eleganci první republiky však brzy vystřídala krutá realita historie. Klub dokázal se ctí přečkat ponuré roky německé okupace, ale nejtěžší zkouška přišla po válce.
V 50. letech se tento sport stal trnem v oku nastupující komunistické moci. Pro tehdejší režim byl přežitkem kapitalismu, který nebyl hoden uvědomělého socialistického občana. Činnost klubu byla násilně přerušena, ale myšlenka, kterou zakladatelé do klubu vložili, nezmizela.
Motolské zmrtvýchvstání
Nová kapitola se začala psát na konci 60. let. Skupina neúnavných nadšenců se odmítla smířit s koncem nejslavnější značky v zemi. Pod hlavičkou původního jména a doslova „na zelené louce“ začali svépomocí budovat dnešní Motolské hřiště. Tato éra nebyla o luxusu, ale o tvrdé práci, brigádách a nezměrném nadšení lidí, jako byli Josef Charvát, Ferdinand Tonder nebo Hanuš Goldscheider, Kamil Pilát či Květoslav Kaprál.
Dnešní golfový klub je živoucí komunita, foto FB Golf Club Praha
Díky nim mohl Golf Club Praha znovu vychovávat nové generace hráčů. S příchodem svobody a demokracie v roce 1989 se pak brány v Motole otevřely dokořán. Klub se stal místem, kde vyrůstali první čeští profesionálové, a prostorem, kde rodiče začali ke sportu vést své děti a fair play.
Sto let odkazu, který zavazuje
Dnešní Golf Club Praha není jen hřiště v členitém terénu Motola. Je to živoucí komunita, „rodina“ členů, která s úctou pečuje o odkaz svých předchůdců. Jména jako Miloslav Plodek, Kamil Pilát či Květoslav Kaprál zůstávají v paměti klubu jako připomínka toho, že golf je především o charakteru.