Rekonstrukce areálu jako poděkování českému rugby, které slaví sto let
06/11/2025Krásný, zajímavý, všestranný, kolektivní sport, vyznává se ze své lásky k rugby prezident Rugby Club Tatra Smíchov Roman Rygl, který se teď nejvíc těší, až konečně začne rekonstrukce areálu ze 70. let v Podbělohorské ulici. Zastupitelé metropole už souhlasili se záměrem vyhlásit veřejnou zakázku, z níž vzejde firma, která jej opraví a vybuduje nové zázemí a tribunu pro diváky. Současná podoba totiž nevyhovuje dnešním požadavkům.
Tak by měla vypadat nová tribuna, vizualizace Bogle Architects
Práce by se podle Rygla, který rugby propadl v patnácti letech, měly rozběhnout v srpnu příští rok. „Magistrát vybere dodavatele stavby, pak se vypracuje projektová dokumentace, zbourá stará tribuna. Poslední akce, která se tu uskuteční, bude asi 1. července utkání New Zelands Ambassador´s proti České republice,“ popisoval. Proměna, která se musí naplánovat tak, aby umožnila tréninky, má trvat do roku 2028.
„Revitalizace sportovního areálu Tatry Smíchov je skvělou zprávou pro všechny sportovce i obyvatele Prahy 5. Tento projekt přinese moderní zázemí, které odpovídá současným standardům, a zároveň zachová tradici jednoho z nejstarších rugbyových klubů v zemi. Jsem rád, že hlavní město investuje do sportovišť, která mají nejen sportovní, ale i komunitní význam – Tatra Smíchov je místem, kde vyrůstají nové generace sportovců a kde se potkávají lidé napříč generacemi,” poznamenal zástupce starosty Prahy 5 pro sport David Dušek (STAN).
Současná tribuna vyrostla v 70. letech minulého století, foto Praha 5
Nová moderní tribuna nabídne kolem 600 míst k sezení a 400 ke stání. Naproti ní se počítá s mobilními tribunami, areál tak pojme asi 1200 lidí. Do útrob té hlavní architekti nakreslili tělocvičnu a posilovnu nebo sál, který vedle sportovců poslouží na cvičení i maminkám, jež na rugby vodí svoje ratolesti. Počítá se též s hřištěm s umělým povrchem a venkovní posilovnou. „Chceme využít každý kout pro sportování,“ hlásil Rygl s tím, že zvýšení kapacity je nezbytné, protože zájem o rugby stále roste.
Důvodů, proč by rodiče měli přihlásit svoje potomky na tento sport, zmínil hned několik. „Dneska děti velmi špatně snášejí kolektivy. My ukazujeme, jak v kolektivu, který u nás čítá 30 – 40 dětí, vydržet. Učíme je spolu vycházet, aby jeden za druhého dokázal bojovat. Děti neuznávají autority ani doma ani ve škole, tady mají trenéra, který, když ho neposloucháte, vás pošle domů. To si žádný rodič ani učitel nemůže dovolit,“ poznamenal. „Taky je fajn, že hrajeme venku, a to za každého počasí. Nabízíme komfort nebýt komfortní,“ usmíval se.
Prezident Rugby Club Tatra SmíchovRoman Rygl, foto Praha 5
Kdejakou maminku může odradit vidina, že její dítě může snadno přijít k úhoně. „Nebudeme si nalhávat, že nic nehrozí, zranění jsou. Ale nemyslím, že by se rugby vymykalo ostatním sportům. Jakmile se nějakému věnujete na určité úrovni, kolena, lokte, ramena, trpí. Výkonnostní sport se stále posouvá, je namáhavější a namáhavější, a tím se i klouby víc opotřebují,“ konstatoval. Hráči jsou ale pod pravidelným lékařským dohledem, každý rok absolvují důkladné zdravotní prohlídky.
Klub slaví četné úspěchy a v klubovně hráči vysázeli jeden pohár vedle druhého. „I ta moje generace byla vítězná. Zůstali jsme v různých pozicích a předáváme svoje bohaté zkušenosti dál. Na rozdíl od ostatních týmů, kde se potýkají s generační mezerou, jsme dokázali navázat na tu naší úspěšnou generaci,“ myslí si Rygl. Loni tatrováci podle něj vyhráli v konkurenci asi třiceti českých družstev všechno, co se dalo! Krok se daří držet snad jedině ragbistům z Říčan, které bere jako tradiční rivaly.
Tatrováci slaví na hřišti četné úspěchy, archiv Prahy 5
Rygl se rugby začal věnovat v 15 letech, relativně pozdě, jak říká. „Můj tatínek hrál rugby za Spartu. Když mu bylo asi 33 let, zranil se a na hřišti už nedostával takové příležitosti. Tatra Smíchov se tehdy dostala do ligy, vzali ho, odehrát tu tři roky, zůstal a začal trénovat,“ vzpomínal. Roman za ním chodil, sport ho chytil. V 17 letech se dostal do ligy, o tři roky později do reprezentace. Skončil, když slavil 44 let. „Dodnes jsem nejúspěšnější pokladač v lize,“ prozradil.
Rekonstrukci areálu vnímá jako poděkování českému rugby, které se do republiky dostalo před sto lety. U jeho počátků v Česku stál Ondřej Sekora, autor Ferdy Mravence. Jako novinář psal ve 30. – 40. letech z Paříže pro Československý sport. Rugby se mu zalíbilo natolik, že přeložil pravidla a založil klub Slavia Praha. Později působil jako rozhodčí. Některé z jeho výrazů, například mlýnice, vazač, se používají doteď.
