Galerie Prádelna hostí výstavu Paliativní péče ve fotografii
03/09/2025Galerie Prádelna při stejnojmenném komunitním centru v Holečkově ulici hostí výstavu fotografií Dagmar Ultzenové nazvanou Paliativní péče ve fotografii. Autorka ji slavnostně zahájí ve čtvrtek 4. září v 17 hodin.
Součástí vernisáže bude i její vyprávění nejen o tom, jak snímky vznikaly, za jakých okolností, s jakým příběhem, ale i o tom, co vlastně paliativa je a jaké služby, zázemí a terapie paliativní oddělení uvedené církevní nemocnice, v níž působí, nabízí.
Výstava otevírá citlivé a často opomíjené téma konce života a důstojnosti v umírání. Prostřednictvím dokumentárních i intimních snímků zachycuje každodennost pacientů v paliativní péči, ale i jejich blízkých a zdravotnického personálu. Fotografie nejsou jen vizuálním záznamem, ale hluboce lidským svědectvím o empatii, odvaze a tichých chvílích sdílené přítomnosti. Autorka svým objektivem přibližuje nejen fyzickou realitu péče, ale především emocionální a duchovní rozměr tohoto období lidského života. Výstava zve k zamyšlení nad hodnotou života, přijetím jeho konečnosti a rolí soucitu v mezilidských vztazích.
Paliativní péče je komplexní, aktivní a na kvalitu života orientovaná péče, kdy pacient trpí nevyléčitelnou nemocí v pokročilém či terminálním stadiu. Cílem je zmírnit bolest a další tělesná a duševní strádání, zachovat pacientovi důstojnost a poskytnout podporu jeho blízkým. Jejím cílem není zlepšení stavu pacienta, ale pokojný a důstojný odchod bez bolesti.
Dagmar Ultzenová působí jako zdravotní sestra v oddělení paliativní péče Nemocnice Milosrdných sester sv. Karla Boromejského. Fotografiemi na uvedené téma se začala zabývat postupně. Na svém oddělení pořídila během několika měsíců snímky, z kterých vznikla tato putovní výstava. Je na nich zachyceno prostředí oddělení, pacienti, personál, canisterapie, hippoterapie, muzikoterapie, masáže pacientů, setkání pozůstalých nebo dušičky v boromejském kostele při nemocnici. Autorka přistupuje k tématu s hlubokým respektem a citlivostí.
Výstava není jen dokumentem, ale výzvou k otevřenému dialogu o smrti, která je neoddělitelnou součástí života. Otevírá prostor pro zamyšlení, tiché souznění i citlivé sdílení – a přináší důležité poselství o tom, jak může být konec života i přes bolest naplněn lidskostí, blízkostí a klidem.