Po stopách sochařů Maxů se na Malostranském hřbitově mezi Plzeňskou a Vrchlického vydali potomci umělců, kteří tvořili v 19. století, a další zájemci v pondělí. Před tím se sešli na Olšanských hřbitovech u rodinné hrobky, kde si připomněli 125. výročí úmrtí Emanuela Maxe.
Na akci zavítal i místostarosta Petr Lachnit (druhý zleva) a zastupitel Josef Endal (pátý zleva), foto Praha 5
Josef a Emanuel Maxovi byli význační sochaři, kteří tvořili nejen funerální plastiky, ale třeba i památník maršála Radeckého nebo sochy na Karlově mostě. Areálem, který se veřejnosti znovu otevřel v roce 2016, provedla předsedkyně spolku Malostranský hřbitov Alena Lehnerová.
Honosný náhrobek biskupa Thuna-Hohensteina, posledního pasovského knížete, majitele nedaleké usedlosti Cibulka. Foto Praha 5
Podvečerní vycházku si užil i 1. místostarosta Petr Lachnit (ANO), který ani tentokrát nevynechal náhrobek tzv. Svaté holčičky. „Nejznámější náhrobek na Malostranském hřbitově je bezpochyby náhrobek tzv. Svaté holčičky, se kterou se pojí zajímavá pověst zpracovaná jak Kožíkem, tak Nerudou. Traduje se, a přenáší celé generace, že plní lidem přání,“ usmíval se Lachnit. „Když se podíváte vedle hrobu, stojí tam stoleček, a na něm kromě různých hraček a svíček leží i přání. I já jsem tam jedno dal, ale nebudu samozřejmě říkat, co jsem si přál,“ zmínil.
V hrobě označeném Anna Degenová (1848 – 1851), dcera c. k. strážmistra a nádenice leží holčička, do níž se podle legendy vtělil anděl.
Vycházka vedla i k hrobu Svaté holčičky, foto Praha 5
Josef (1804–1855) a Emanuel (1810–1901) Maxové byli významní českoněmečtí sochaři 19. století, bratři původem z Janova u Sloupu v Čechách. Působili převážně v Praze, kde zanechali výraznou stopu v klasicistní a romantické sochařské výzdobě, zejména na Karlově mostě, na pomnících a náhrobcích.
