Diamantovou svatbu, tedy šedesát let společné cesty životem, si v obřadní síni Prahy 5 připomněli manželé Kašovi. Brali se 18. prosince 1965 na Staroměstské radnici.

Manželé Kašovi, foto Praha 5
„To je těžké říct, viď?,“ obracel se Petr Kaše na manželku Alenu v souvislosti s otázkou, jaký je recept na dlouhé a spokojené manželství. „Je to těžké! Každopádně je to tak, že si jeden druhého musí vážit,“ odpověděla jeho žena. „Ano,“ souhlasil.
Poprvé se potkali na jaře roku 1964 po shlédnutí filmu Někdo to rád horké. On studoval, ona začala pracovat na ministerstvu zahraničního obchodu. Od té doby jsou spolu. Slavnou americkou komedii s Marylin Monroe, Jackem Lemmonem a Tony Curtisem mají i po letech v oblibě a rozhodně nelitují, že se na ni tenkrát do biografu vypravili. „Já šla na film s jeho kamarádem, a on mi ho představil. A už měl smůlu, chodili jsme všude ve třech,“ vzpomínala s úsměvem paní Alena na začátek dlouhého vztahu se svým mužem.

Pár oslavil šedesát let od svatby, foto Praha 5
Když se poprvé viděli, oba prý okamžitě věděli, že našli ten pravý protějšek. „To se těžko vysvětluje, to musíte cítit,“ krčila rameny.
Chvíle, že by přemýšleli o tom, že se rozejdou, nikdy nenastala, shodli se. „Ale prožili jsme i těžké časy, protože jsme dlouhou dobu byli od sebe, pracovali jsme každý na jiném konci republiky, a já byla na všechno sama. Ale zvládli jsme to,“ těšilo paní Alenu.
Další krušné období přišlo, když velmi vážně onemocněla. Manželé opustili Prahu a strávili deset let poblíž Sázavy. „Asi pět let po uzdravení jsem pracovala na poště v Benešově. Manžel dokončil studium na Vojenské akademii v Brně. Naše malá rodina se rozšířila o Vládíka, kterého jsme v šesti letech adoptovali. Žil s námi k naší radosti do svých 42 let, kdy zahynul pod Vyšehradem,“ svěřila se.

Do obřadní síně dorazili i jejich přátelé, foto Praha 5
Po manželově škole přišly Klatovy, Příbram, Praha po dvaceti letech. Petr Kaše pracoval na ministerstvu národní obrany a Alena se věnovala vzdělávání dospělých v ekonomické oblasti.
„Přes mnohá odloučení jsme stále spolu, máme hezký vztah, smysl pro humor a společné zájmy. Děkujeme všem, co nám na naší cestě pomáhali,“ vzkázala paní Alena, která na oslavu Diamantové svatby chystala občerstvení do jedné hodiny po půlnoci. Ve svém domě na Malvazinkám přátelům, kteří pár doprovodili do obřadní síně, servírovala bramborový salát a drůbeží řízek.
