Po stopách Ludvíka Očenáška
Ludvík Očenášek
(4.8.1872 – 10.8.1949)
Slavný konstruktér a člen Sokola se narodil 4. srpna 1872 v obci Kříše na Plzeňsku. S pražským Smíchovem ho spojuje usedlost Demartinka (dnes velvyslanectví Litvy), která dodnes připomíná slavnou technickou osobnost.
fotografie z archivu Národního muzea
Za protirakouského odboje zakoupil usedlost, aby zde vybudoval odposlouchávací zařízení a získané informace předával českému domácímu odboji tzv. Maffii, která pod vedením T. G. Masaryka usilovala o zřízení samostatného československého státu. Před druhou světovou válkou se pokoušel o výzkum raketové techniky. Během Pražského povstání byl těžce zraněn a v roce 1949 v obci Dražeň umírá. Je pohřbený na Olšanských hřbitovech.
Očenášek navštěvoval “českou techniku” jako mimořádný posluchač v oboru elektrotechniky a fyziky. V roce 1989 se osamostatňuje a zakládá mechanickou dílnu, kterou brzy rozšiřuje na elektrotechnický závod se 100 zaměstnanci, zde také sestrojil své první jednokolo.
V roce 1905 realizuje letecký rotační motor. Na počátku války narukuje a je přidělen vojenské nemocnici v Sokole pražském. Stává se zde samostatným rentgenologem.
V laboratoři vzniká jeho model vzdušného torpéda (okřídlené miny). Dokumentace torpéda putovala tajně do Francie, výkresy předal T. G. Masaryk francouzské vládě jako český dar, a ještě v roce 1915 byla tato zbraň nasazena na západní frontě.
2. března 1930 zkouší na Bílé hoře jedno i dvoustupňové rakety na pevné palivo, později v roce 1938 pokračuje ve zkouškách (tajně) – raketa dosáhne doletu 2,5 km. V letech 1933–35 zkouší na Vltavě tři typy reaktivních vodních člunů. Mezi léty 1934–36 ve své továrně realizuje bezhlučný kulomet. V roce 1937 realizuje svůj nápad zabudovat reproduktory do plochy stadionu mezi cvičence Sokola, aby se odstranily časové zvukové prodlevy a vyrábí podzemní reproduktory pro sokolský slet.
fotografie z archivu Národního muzea
V květnu 1945, ve věku 73 let, bojuje na barikádě v Praze ve své ulici při obraně Českého rozhlasu a 8. května je raněn střepinami granátu. Zemřel 10. srpna 1949 při letním pobytu v obci Dražeň. Ještě v témže roce, stihl přihlásit na Pražském jarním veletrhu do soutěže novinek sedm svých návrhů a získal tři ceny za stroje pro farmaceutický průmysl.
Je tedy právem znám jako významný český objevitel a vynálezce. Patří mu rovněž označení selfmademan, průkopník letecké a raketové techniky, podnikatel, velký sokol a vlastenec!
Výstava prací žáků a seniorů pořádaná u příležitosti 150 let od narození Ludvíka Očenáška městskou částí Praha 5 ve spolupráci s Velvyslanectvím Litevské republiky v ČR. Putovní výstava k nahlédnutí ZDE a prezentace žáků základních škol MČ 5 ZDE.
Česká televize – EDU: vzdělávací dokument o Očenáškovi
Praha TV: Praha 5 uvedla výstavu o životě Ludvíka Očenáška
Praha TV: Praha 5 představila výstupy z projektu Očenášek
Praha TV: Žáci změřili sílu v běhu Ludvíka Očenáška
Praha TV: V ZŠ Barrandov se konal Sokolský slet
