Slavíme 100. výročí připojení Smíchova k Velké Praze

„Všechno má svůj začátek a svůj konec. V případě městské části se celkem snadno hledá začátek a je to hledání nesmírně zajímavé. Smíchov či Anděl před sto lety a dnes, to je úplně jiný svět. Donedávna nevzhledný brownfield se mění před očima a dnešní centrální lokalita metropole má našlápnuto stát se moderní vizitkou metropole

Renáta Zajíčková, starostka

 

 

Dne 1. ledna 1922 se téměř půl milionu lidí stalo pražskými občany. Je tomu sto let od chvíle, kdy vešel v platnost zákon, jímž došlo k dosud nejvýznamnějšímu rozšíření hlavního města Prahy. Celkem tehdy bylo připojeno sedmatřicet obcí a osad obklopujících hlavní město mladého Československého státu. Počet obyvatel se ztrojnásobil na přibližně 676 000.

 

Vzestup Smíchova a Košíř

Smíchov a Košíře v druhé polovině devatenáctého století zažívaly nebývalý vzestup počtu obyvatel stimulovaný zejména rozvojem smíchovského průmyslu. Vzestup obou předměstských obcí završilo jejich povýšení na města. Ze Smíchova se tehdy stala moderní sídelní jednotka a jeho starosta vlivnou osobou celostátní politiky. Není divu, že si vedení obou měst nepřálo o svou místní moc a své výsady přijít. Nebyl to ale jediný z důvodů, proč komunální elity odmítaly připojení k hlavnímu městu.

 

Trnitá cesta k připojení

První návrhy na připojení dostal Smíchov už v 19. století, tehdy je radnice rázně odmítla. Další snahy o jednání na přelomu století zkrachovalo i na neochotě Prahy ponechat připojovaným obcím požadovanou míru autonomie. S ohledem na velké investice (vodovod, kanalizace) se nakonec v roce 1909 podařilo nalézt kompromis a po schválení dohody zastupitelstvy byly v roce 1911 podepsány smlouvy o připojení. Vypuknutí světové války a zásobovací i jiné problémy následně proces zmrazily a obnoven byl až společně s utichnutím zbraní a vznikem Československa v říjnu 1918.

 

Zákon o Velké Praze

Potřebný zákon o vytvoření Velké Prahy byl schválen Národním shromážděním 8. února 1920 s účinností od 1. ledna 1922. Nově bylo k Praze připojeno sedmatřicet sídelních jednotek. Smíchov s Hlubočepy, Zlíchovem, Radlicemi a Malou Chuchlí společně vytvořily obvod Praha XVI., zatímco Košíře, Motol, Jinonice a Butovice se staly součástí obvodu Praha XVII.

První komunální volby

Celý proces připojení zakončily na podzim 1923 první komunální volby sjednocené Velké Prahy. A to jak do ústředního zastupitelstva, tak do zastupitelstev jednotlivých obvodů. Smíchovští si starostou zvolili národního socialistu a kovodělníka Aloise Jenšovského. V čele košířské radnice stanul také národní socialista František Kohlík. Zahájena byla nová etapa historie dříve samostatných obcí a měst tvořících dnes naši pátou městskou část.

Dne 16. června 1922 hlavní město Praha převzalo od Smíchova patronát nad smíchovským kostelem sv. Václava a jednou z prvních akcí nového správce se stal nákup zvonů, o které místní přišli v rámci rekvizic za první světové války. V září 1923 byly nové zvony posvěceny.

 

 

Smíchov sídlem státních ministerstev a diplomatů

Nejvýznamnější sídlení jednotkou obou tehdejších obvodů tvořících dnešní MČ Praha 5 byl bezpochyby Smíchov, který představoval hospodářské, kulturní ale také společenské centrum. Ekonomická síla vycházela ze zdejších průmyslových podniků a z bohaté nabídky služeb, stejně jako z celostátně významné dopravní infrastruktury. Navíc se v meziválečné éře na Smíchově usídlilo několik významných státních institucí. Areál hejtmanství poskytl kancelářské prostory pro Ministerstvo veřejných prací. V roce 1923 na Smíchově postavili budovu pro Ministerstvo zdravotnictví a v klášteře sv. Gabriela v dnešní Holečkově ulici nalezli klid pro práci funkcionáři a úředníci Ministerstva pošt a telegrafů, jehož součástí bylo i muzeum poštovnictví. Rovněž se zde nacházela diplomatická zastoupení států Rakouska, Albánie nebo Mexika.

 

Hospodářská situace ve 20. letech

Po překonání poválečné krize byl hospodářský rozmach zbrzděn světovou hospodářskou krizí doprovázenou krachy podniků a nezaměstnaností. Ve sféře potravinářského průmyslu byla celopražsky důležitá Radlická mlékárna, která část provozu přesunula na Smíchov. Dodávky mléka zajišťovaly chovy statkářů z okolních obcí zaměřených na agrární produkci, z Hlubočep, Radlic nebo z Jinonic. Důležitou pozici na trhu si uchoval smíchovský pivovar zásobující také početné zdejší hostince. Strojírenští giganti Ringhofferjinonická Waltrovka vyvážely značnou část výroby do zahraničí a přispívaly k dobrému jménu českého průmyslu, stejně jako zlíchovská Inwaldova sklárna.

 

U příležitosti 100 let připojení Smíchova k Velké Praze, vydala Městská část Prahy 5 speciální vydání novin s dobovou tématikou posledních sta let Smíchovská stovka.

 

Národní archiv hlavního města Prahy připravil na webu ke 100 letům spojení do Velké Prahy historicky zajímavou prezentaci, kterou si můžete volně stáhnout ZDE

 

Kontakt

Městská část Praha 5
nám 14. října 1381/4
150 00 Praha 5

Tel.: +420 257 000 511 E-mail: podatelna@praha5.cz

ID datové schránky: yctbyzq

Podrobné kontakty a úřední hodiny

Sociální sítě