Studie Barrandov – počátek

V úterý 8. března 2016 proběhlo na půdě MČ Prahy 5 pracovní setkání, které mělo jako hlavní téma budoucí rozvoj sídliště Barrandov. Setkání s hojnou účastí ze strany občanů městské části bylo zorganizováno Odborem územního rozvoje MČ Praha 5 (dále jen OÚR) ve spolupráci s projekčním týmem architektonického studia A69. Naplnilo se tak jedno z úvodních předsevzetí komplexnějšího procesu započatého na podzim loňského roku, kdy Rada MČ Prahy 5 na doporučení Výboru územního rozvoje, schválila vypracování „Územní studie oblast sídliště Barrandov“.

Jak v průběhu prezentace konstatoval zástupce společnosti A69 pan architekt Redčenkov, sídliště Barrandov realizované v první polovině osmdesátých let 20. století, patřilo svým konceptem k tomu zdařilejšímu, co bylo možné v rámci tehdejší stavební výroby uskutečnit. Dnešní uznání zaslouží jak na svou dobu pokrokové zpracování celého urbanistického konceptu promýšleného v kontextu nastupující post-moderny, ale i velkoryse pojatá realizace pěších vazeb v rámci obytných struktur, doplněných o hodnotné skulpturální prvky. Právě ony byly tím punktem, který zlidšťoval prostor veřejných prostranství sídliště, což si lze uvědomit jen a pouze v kontextu s většinově nevalnou praxí panelové výstavby, s jejímiž výsledky jsme žel bohu konfrontováni dodnes.

Pokusit se proto navázat na shora zmiňovaný a úspěšně implementovaný návrh, byl i hlavní leitmotiv formulování jak samotného zadání studie na OÚR, tak i přípravných prací vybraných architektů. Ti se záměrně spojili i s některými dalšími profesemi (sociology, dopravními inženýry, zahradními a krajinářskými architekty apod.), aby výsledné řešení studie přineslo odpovědi na co nejširší škálu problémů a otázek, s nimiž se lze setkat při návrhu tak rozsáhlého území. Linie zadání územní studie byla záměrně rozdělena na dvě úrovně zpracování – na vymezení hranice řešeného území (převážně urbanizované území) a řešení území v rámci širších vztahů, do nichž spadá, pro mnohé překvapivě, i oblast Dalejského a Prokopského údolí. Mimo jiné i pro kultivaci právě posledně zmiňovaných lokalit byli přizváni i specialisté se zaměřením na zahradní a krajinnou architekturu, aby mohl být akcentován rekreačně-naučný potenciál těchto míst.

Pořizování shora uvedené studie je ale také ovlivněno dvěma podstatnými momenty, které je nutné si uvědomit. Vymezená lokalita situovaná na sever a západ od stávajícího sídliště Barrandov směrem k Holyni a Slivenci, je dle platného Územního plánu hl. m. Prahy určena v převážné míře k zástavbě. Součástí území je i připravovaná, veřejně prospěšná stavba, „Prodloužení tramvajové trati Sídliště Barrandov – Slivenec – Holyně“, která zvýší komfort jak budoucím tak stávajícím rezidentům především v souvislosti se současným nadužíváním osobní automobilové dopravy. Územní plán sídelního útvaru hl. m. Prahy je závazný dokument, vydávaný formou opatření obecné povahy Magistrátem hl. m. Prahy, kterým se musí řídit všichni, kdo mají stavební záměr v daném území. Do této skupiny se řadí také městské části, které dohlíží na to, aby byly požadavky územního plánu dodržovány. Druhou věcí je skutečnost, že převážná většina pozemků předmětné lokality je ve vlastnictví privátních subjektů, jejichž právo je mj. chráněné mezinárodními smlouvami o lidských právech a Listinou základních práv a svobod. Vlastnické právo je rovněž nezbytnou podmínkou existence a fungování svobodného trhu a tržního hospodářství.

Ctít tyto základní premisy a současně dokázat přesvědčit zúčastněné strany o nutnosti seriózního přístupu k předmětu veřejného zájmu prosazovaného zástupci MČ Prahy 5, bude tou nejobtížnější částí procesu návrhu, s jehož výsledky budou občané Prahy 5 průběžně obeznamováni. Přejme proto zhotovitelům studie v nadcházejících měsících dostatek tvůrčích sil a inspirace.