Smíchovskou náplavku oživila Opuštěná obydlí
31/10/2025Na smíchovské náplavce se objevila Opuštěná obydlí předního českého sochaře Čestmíra Sušky. V sousedství železničního mostu zůstanou do února. Veřejnosti přístupné skulptury z vyřazených kovových cisteren inspirované obydlím inuitů a dalších domorodých obyvatel vytvořil v roce 2017 v reakci na uprchlickou krizi v Sýrii. Nesou poselství domova. Vernisáž se uskuteční první prosincový týden.
„Umění ve veřejném prostoru není nikdy dost! Jsme rádi, že se nám podařilo domluvit zapůjčení Opuštěných obydlí, která se právě vrátila z výstavy v Německu. Za to Čestmíru Suškovi velmi děkujeme,“ uvedl starosta Prahy 5 Lukáš Herold (ODS).
Radní pro kulturu Štěpán Rattay (nez.) věří, že nová výstava přiláká i v podzimním počasí na náplavku další návštěvníky. „Obydlí budou ještě nasvícená. Viděl jsem fotky, je to velice zajímavé,“ pozval k návštěvě.
„Opuštěná obydlí symbolizují skutečnost, že lidé z míst, kde tradičně žijí, vyhání válka, teroristi nebo nějaké jiné násilí, což vnímám jako obrovský problém,“ vysvětlil umělec smysl svojí nevšední instalace. Stojí o to, aby se znovu zabydlovala. „Jsou tam dvířka, dřevěná podlaha, lidé si uvnitř můžou uspořádat piknik, posedět nebo je využít jako odpočívárnu po návštěvě sousední sauny,“ nabádal Suška.
Každý z pěti ocelových domečků má nějaký vzor, který vychází z tradičních vzorů skutečných příbytků. Skulptury vytvořil z vyřazených kovových cisteren. Původně sloužily jako zásobníky na vodu, pivo, víno, benzín. „Přivezli jsme je z Ostravy a pomocí plazmy do nich vyřezávali vzory,“ popsal s tím, že jedna skulptura se rodila asi jeden nebo dva měsíce. Váží 1,5 tuny. Povrch zůstal takový, jaký byl, protože původní barva je součástí historie obřího barelu. „Jsou to příběhy opuštěných obydlí, ale i cisteren, které měly skončit ve šrotu a já jim dal nový život,“ poznamenal.
Domky putují nejen po Česku. Do Prahy 5 dorazily z výstavy v německém Furth im Wald. Lidé je v minulosti mohli vidět také u vysoké školy na Pelc Tyrolce, ve Stromovce, na Senovážném náměstí. Poprvé je Suška představil v Karlíně na Festivalu m3/ umění v prostoru.
Práce má umělec až nad hlavu. Na příští rok například chystá knihu o svých pracích na papíře, tedy grafikách, kresbách a výstavu na stejné téma. První adventní víkend pak zve do svého studia Bubec v Řeporyjích na Zimní salonek, kde se představí umělci spjatí s jeho atelierem. Akce 29. a 30. listopadu nabídne prodejní výstavu menších formátů i kulturní program.
Pracovat s kovem začal Suška po svém rezidenčním pobytu v USA v roce 2005. „Do té doby jsem s ním nepracoval, ale v Americe jsem objevil nádherné kovové polokoule, které mě zaujaly. Od toho se odvinul obrovský soubor prací, který vzniká na obou stranách Atlantiku,“ řekl Suška. V Praze jeho tvorbu můžou lidé obdivovat například v trojské botanické zahradě, před halou O2 Universum ve Vysočanech nebo na Ladronce.
Že se vydal právě tímhle směrem, sochař nikdy nelitoval. „Tvořit z kovu je krása. A je to jednodušší než se dřevem. To, když špatně uříznete, těžko se spojuje. Kdežto u kovu to není takový problém,“ usmíval se.
Foto Praha 5
