Rodáci, čestní občané, slavné osoby

Jakub Arbes (1840-1914)

jakub-arbesNarodil se 12. června 1940 na Smíchově, jeho rodný dům čp. 53 už dávno nestojí. Zustává tak pouze Arbesova paměť, podle níž “byltě to nejstarší jednopatrový domek před Oujezdskou branou vubec…”

Český novinář, prozaik, kulturní historik a divadelní kritik. Autor sociálních románů a psychologických studií, tvůrce specificky českého fantaskního prozaického žánru, tzv. “romaneta”- nevelký rozsah naplněný dramatickým dějem s rychlým spádem směřujícím k výrazné pointě. Hlavní myšlenkou je rozpor mezi nepochopitelnými jevy a jejich realistickým vysvětlením. Např. Svatý Xaverius, Newtonův mozek, Sivooký démon, Zázračná madona, Ukřižovaná, Etiopská lilie aj.

Agilní souputník májovců, žák Jana Nerudy. V letech 1867-77 odpovědný redaktor ‘Národních listů’ (hlavního orgánu české politické opozice), 1876-79 dramaturg ‘Prozatímního divadla’. S Mikolášem Alšem (1852-1913) vydával v letech 1880-81 satirický časopis ‘Šotek’, který však zápasil s cenzurou a zanikl pro nedostatek finančních prostředků. Od roku 1868 byl často vyšetřován a souzen (hájil se sám), pobyt ve vězení v letech 1873-74 ho podnítil k literární činnosti. Psal především o Praze.

Charakteristickými prvky Arbesovy tvorby jsou autobiografičnost, radikální sociální názor, racionalismus a filosofický determinismus.

Napsal řadu beletristických monografií o českých a evropských umělcích, ve kterých se soustředil na tajemství a psychologii umělecké tvorby (Český Paganini, Záhadné povahy, Z duševní dílny básníků).

Ke konci života postupně ztrácel zrak a trpěl existenčními problémy. Zemřel 8. dubna 1914 v Praze.