Opatrovnictví

Pokud člověk není schopen posoudit dopad svého jednání a hrozí mu vážná újma, je nutné podat k soudu návrh či podnět na zahájení řízení na omezení jeho svéprávnosti. Bližší informace k uplatnění návrhu na omezení svéprávnosti u soudu a další poradenství ve věci opatrovnictví lze získat na Odboru sociální problematiky a prevence kriminality (níže uvedené kontakty).

POSTUP

Proces směřující k omezení svéprávnosti člověka zpravidla započne písemným podáním podnětu či návrhu na zahájení řízení u příslušného soudu dle trvalého bydliště posuzovaného, případně dle jeho dlouhodobého pobytu, např. v psychiatrické léčebně či zdravotním zařízení. Zahájení řízení může iniciovat kdokoliv. Občan nebo i instituce, nejčastěji příbuzní, ošetřující lékaři, přátelé a známí v případě právnické osoby většinou zdravotní zařízení, sociální zařízení apod.

NÁVRH BY MĚL OBSAHOVAT:

1. Jméno, příjmení, narození, bydliště posuzovaného.
2. Stručně popsat důvody pro zahájení tohoto řízení (např. z důvodů mentální retardace, psychické nemoci či poruchy, pro kterou posuzovaný není schopen si své zájmy řádně hájit sám a není schopen posoudit dopad svého jednání). Čím si škodí a jaká závažná újma mu tím hrozí.
3. Návrh by měl být doplněn zprávou ošetřujícího lékaře – psychiatra či psychologa o diagnóze posuzovaného a o důvodnosti podání.
4. Podání je dobré též doplnit i zmínkou, zda je někdo z rodiny či blízkých ochoten vykonávat funkci opatrovníka.
5. Závěrem: jméno a příjmení navrhovatele, jeho adresa, podpis a datum.

Na základě podnětu či návrhu na omezení svéprávnosti člověka je soudem zahájeno řízení, je ustanoven soudní znalec k vypracování znaleckého posudku, jehož závěry slouží jako podklad pro rozhodnutí soudu. Soud může omezit svéprávnost člověka jenom v jeho zájmu a jen v případě, že by mu jinak hrozila závažná újma. Od 1. 1. 2014 musí být též jisté, že člověku nestačí využít mírnější prostředky, jako jsou: nápomoc při rozhodování, zastoupení členem domácnosti nebo jmenovat opatrovníka bez omezení svéprávnosti.