Česká obchodní inspekce – jak postupovat v případě podání podnětu ke kontrole (stížnosti)

Česká obchodní inspekce (ČOI) je orgánem státní správy podřízeným Ministerstvu průmyslu a obchodu ČR. Ústředního ředitele ČOI jmenuje ministr průmyslu a obchodu. ČOI byla ustanovena zákonem č. 64/1986 Sb., o České obchodní inspekci. Je nástupnickou organizací někdejší Státní obchodní inspekce. Člení se na ústřední inspektorát a jemu podřízené inspektoráty se sídly v krajských městech.

ČOI kontroluje a dozoruje právnické a fyzické osoby prodávající nebo dodávající výrobky a zboží na vnitřní trh, poskytující služby nebo vyvíjející jinou podobnou činnost na vnitřním trhu, poskytující spotřebitelský úvěr nebo provozující tržiště (tržnice), pokud podle zvláštních právních předpisů nevykonává tento dozor jiný správní úřad.

ČOI kontroluje:

  • Dodržování podmínek stanovených k zabezpečení jakosti zboží nebo výrobků (kromě potravin) včetně jejich zdravotní nezávadnosti, podmínek pro skladování a dopravu
  • Zda se při prodeji zboží používají ověřená měřidla (pokud ověření podléhají), a zda používaná měřidla odpovídají příslušným předpisům, technickým normám či patřičnému schválení
  • Dodržování podmínek stanovených právními a jinými příslušnými předpisy pro poskytování určitých služeb a provozování některých specifických činností
  • Zda při uvádění výrobků na trh byly tyto výrobky opatřeny náležitým povinným označením, popřípadě zda k nim byl vydán či přiložen předepsaný certifikát, zda vlastnosti stanovených výrobků uvedených na trh odpovídají příslušným technickým požadavkům a podobně
  • Zda výrobky uváděné na trh jsou bezpečné
  • Zda jsou při sjednávání spotřebitelského úvěru dodržovány povinnosti stanovené právními předpisy (pokud dozor v daném případě nevykonává Česká národní banka)
  • Kromě finančních sankcí uplatňuje ČOI i zákazy prodeje výrobků, resp. zákazy uvádění výrobků na trh, a to v případě, že tyto neodpovídají požadavkům právních předpisů

Práva spotřebitele z odpovědnosti za vady věci prodané podnikatelem

Právní úprava v občanském zákoníku rozlišuje mezi odpovědností za vady, které věc měla v době převzetí věci (uplatňuje se rozpor s kupní smlouvou podle § 616), a odpovědností za vady, které se jako rozpor s kupní smlouvou projeví v záruční době (uplatňuje se zákonná záruka za jakost podle § 619 a násl.). Na rozdíl od uplatňování rozporu s kupní smlouvou nelze zákonnou záruku uplatňovat u věcí, které se rychle kazí, a u věcí použitých

Podle § 616 odst. 3 v případě, že věc při převzetí kupujícím není ve shodě s kupní smlouvou (rozpor s kupní smlouvou), má kupující právo na to, aby prodávající bezplatně a bez zbytečného odkladu věc uvedl do stavu odpovídajícího kupní smlouvě, a to podle požadavku kupujícího buď výměnou věci, nebo její opravou; není-li takový postup možný, může kupující požadovat přiměřenou slevu z ceny věci nebo od smlouvy odstoupit. To neplatí, pokud kupující před převzetím věci o rozporu s kupní smlouvou věděl nebo rozpor s kupní smlouvou sám způsobil

V případě zákonné záruky rozlišuje občanský zákoník v § 622 různé varianty práv podle toho, zda jde o vady odstranitelné, či neodstranitelné, a u neodstranitelných vad dále rozlišuje, zda brání, či nebrání řádnému užívání věci:

  • Podle § 622 odst. 1 jde-li o vadu, kterou lze odstranit, má kupující právo, aby byla bezplatně, včas a řádně odstraněna, a prodávající je povinen vadu bez zbytečného odkladu odstranit. Není-li to vzhledem k povaze vady neúměrné, může kupující požadovat výměnu věci, nebo týká-li se vada jen součásti věci, výměnu součásti. Není-li takový postup možný, může kupující žádat přiměřenou slevu z ceny věci nebo od smlouvy odstoupit
  • Podle § 622 odst. 2 jde-li o vadu, kterou nelze odstranit a která brání tomu, aby věc mohla být řádně užívána jako věc bez vady, má kupující právo na výměnu věci nebo má právo od smlouvy odstoupit. Táž práva přísluší kupujícímu, jde-li sice o vady odstranitelné, jestliže však kupující nemůže pro opětovné vyskytnutí vady po opravě nebo pro větší počet vad věc řádně užívat
  • Podle § 622 odst. 3 jde-li o jiné vady neodstranitelné a nepožaduje-li výměnu věci, má kupující právo na přiměřenou slevu z ceny věci nebo může od smlouvy odstoupit
  • V případě zlevněných a použitých věcí je však místo výměny možno požadovat pouze slevu, jak stanoví § 624: „Má-li věc prodávaná za nižší cenu nebo věc použitá vadu, za kterou prodávající odpovídá, má kupující místo práva na výměnu věci právo na přiměřenou slevu.“

Od zákonné záruky za jakost je pak třeba odlišovat tzv. smluvní záruku poskytovanou prodávajícím nad rámec zákona (§ 620 odst. 5). V tomto případě se budou nároky spotřebitele řídit obsahem dané smluvní záruky a nemusí tedy již korespondovat s výše popsanou právní úpravou.

Jak reklamovat

Z důvodu případného následného soudního sporu je vhodné uplatňovat reklamaci písemnou formou, resp. trvat na vydání potvrzení o reklamaci, pokud tak prodávající neučinil automaticky. Vždy je třeba při reklamaci uvést vadu, kterou kupující věci vytýká, a jaké právo, které je kupujícímu zákonem přiznáno, kupující uplatňuje.
Prodávající je povinen spotřebiteli vydat potvrzení o tom, kdy spotřebitel právo uplatnil, co je obsahem reklamace a jaký způsob vyřízení reklamace spotřebitel požaduje; a dále potvrzení o datu a způsobu vyřízení reklamace, včetně potvrzení o provedení opravy a době jejího trvání, případně písemné odůvodnění zamítnutí reklamace. Tuto povinnost mají i jiné osoby určené k provedení opravy.

Kompetence ČOI

Je třeba uvést, že občanský zákoník nestanoví oprávnění ČOI k vymáhání příslušných ustanovení tohoto zákona. Občanský zákoník nelze považovat za zvláštní právní předpis ve smyslu ust. § 2 zákona č. 64/1986 Sb. Jedná se o soukromoprávní předpis upravující občanskoprávní vztah, kdy každý z účastníků má rovné postavení, na rozdíl od vztahů veřejnoprávních, které jsou charakteristické ovlivňováním právního postavení účastníků zpravidla státními orgány. V této oblasti tedy ČOI postihuje jednání, které je v rozporu se zákonem č. 634/1992 Sb., konkrétně pak nedodržení jeho ustanovení § 13 a § 19, která upravují po formální stránce průběh reklamačního řízení.

Avšak pokud spotřebitel není s vyřízením reklamace spokojen po obsahové stránce, tj. zejména se zamítnutím reklamace, popř. s nedostatečným uspokojením nároků z reklamace, která byla uznána, pak dochází k občanskoprávnímu sporu, který může rozhodnout pouze soud, popřípadě stranami zvolený rozhodce.

ČOI prošetří podání spotřebitele, když prodávající :

  • Neoznačí zboží nebo nabízené služby cenami nebo je nesprávně účtuje
  • Nabízí neoznačené výrobky (např. textil, obuv nebo křišťálové sklo bez označení materiálového složení)
  • Nabízí výrobky bez návodů k použití a správné údržbě v českém jazyce
  • Nabízí výrobky, které budí podezření, že nejsou bezpečné
  • Prodává pohonné hmoty, které budí podezření, že nesplňují požadavky na předepsanou jakost
  • Používá nekalé obchodní praktiky: například uvede nepravdivé údaje o výrobku nebo poskytované službě, uvede nepravdivé údaje nebo zamlčí některé informace, které mohou zásadním způsobem ovlivnit rozhodování spotřebitele, takže spotřebitel např. zakoupí výrobek nebo službu, které by se znalostí těchto informací nezakoupil, neuplatní právo, kterého by jinak využil, apod. Klamavou obchodní praktikou je i prodej padělků
  • Nevydá na vyžádání doklad o koupi se všemi náležitostmi
  • Neinformuje spotřebitele o právech při uplatnění reklamace
  • Nevystaví doklad o přijetí reklamace ani o tom, jakým způsobem reklamaci vyřídil
  • Nevyřídí reklamaci do 30 dnů, popřípadě v delší lhůtě, na které se dohodl
  • Neposkytne spotřebiteli jistotu, že uzavíraná úvěrová smlouva obsahuje veškeré náležitosti a povinné informace

Podnět ke kontrole lze podat:

  • Písemně  (na příslušný inspektorát ČOI)
  • Osobně  (na příslušný inspektorát ČOI)
  • Prostřednictvím  webového formuláře

Technická poznámka: Pro odeslání podání s použitím elektronického podpisu klikněte na výše uvedený odkaz na hlavní stránce ČOI, čímž otevřete svůj e-mailový program a z něj odešlete své sdělení.

Zdroj: ČOI